Listopad 2012

Včera? Včera!

22. listopadu 2012 v 17:23 | Noc |  Tak jsem použil klávesnici ...
Poslední dobou zažívám moc fajn dny. Nevím proč, ale cítím se dobře. Venku sice není moc hezky, moje známky nic moc,když se kouknu do zrcadla vypadám jak zfetovaná panda, nicméně všechno je podivně skvělý. ( Zapomněla jsem říct, že sbírám poznámky, za ty dvě měsíce jsem dokonce sehnala důtku, celkem vzácnej kousek).Moc ráda jezdím tramvají. Po krk v tmavěmodrým kabátě,neskutečná hudba,myšlenky. Mám moc ráda přemýšlení při jízde v tramvaji, všechno tak hezky, pomalu ubíhá, lidé se mění, odchází, přichází... Je to jak celej svět narvanej v jedný malý šalině.Procházím se sama městem,poslouchám, co si lidi povídají. A těším se na víkendy. Chodím do divadla každej víkend, někdy i v týdnu haha. Můj soused má nějakým zvláštním způsobem všechny vstupenky zadarmo takže tam chodím s ním. Upřímně,ten soused je docela nudnej,jednou mi řekl jestli s ním nechci jít na "oficiální rande" a já se rozesmála,řekla,že ne a dál s ním chodím do divadla. A za to,že se na mně může celej večer koukat mi kupuje pití.( To mi řekl on, zase tak narcistická nejsem). Ale je to fajn. Vidět některý premiéry úplně zadarmo.

Snad nezečne soused chodit s nějakou holkou, kterou by mohl brát místo mně.

My email adress. Write me ;)

20. listopadu 2012 v 19:59 | Den |  (Vz)kazy světu
Aloha, dnes jsem unavený z tréningu a tak se mi nechce psát. Nechám na Noci, jestli něco napíše..(?)
Říkal jsem si , jestli si někdo nechce psát.
Email: magnoliepagnolie@seznam.cz
Kdo by chtěl, právě teď jsem na přímu :)

Good evening.

Rozepsal jsem..

17. listopadu 2012 v 11:07 | Den |  (Vz)kazy světu
Žánry , Žánry , Žánry.
Někdo je neskutěčným bláznem do hip hopu (všeobecně) ,někdo má rád jen rap. Žádnej funk, Rn'B.
A nebo naopak jen Rn'B. Každej je jinej, každej má rád něoc jinýho. To ví každej , ale né každej to akceptuje. Chyba . Ber lidi takový jací jsou, ber to co maj rádi. Nevím , jestli je tu někdo , kdo zná 2paca, krále rapu.
Eminema tu zná nejspíš každej, mám ho rád, ale spíš jeho starší já. Neříkám,že je špatnej, to vůbec, má dobrý songy, ale podle mě co rapoval dřív mělo více šťávy. Dále, dále, co třeba 50 cent? Dobrej co?
Ice cube, Asa.. Nekka, znáte ji? Todle je hudba . Mýho života.
Vivaldi. Four season. Proč mnoho mladejch odsuzuje klasicikou hudbu, proč? Jsem rád, že jsem změnil názor mému bráchovi. Vlastně nevím , jestli se mi to povedlo.
Nedávno přišel dom s jeho kámošem Tomem (toho kluka moc nemám rád), poslouchal jsem klasiku, krásně se dá do ní zaposlouchat , do těch všemožných vysokých, nízkých, dramatických, uklidnujících tonů. Slyšel jsem jen jak Tomáš , něco do něj valil , diriguje ho pořád, říká mu co má poslouchat a bráška je naivní a poslouchá ho, pak si hraje na frajera, je drzej . Jen jsem slyšel , něco ve smyslu, tvůj brácha je hroznej gay, vole , co to poslouchá? A brácha, zastal se mě? Ne , souhlasil.
Nejspíš vědel, že jsem si toho všiml, přišel po tom za mnou. A co dělám, jak se mám, to dělá vždycky , když něco provede. Řekl, jsem mu ať vypadne, že s klukem, co si neváží svýho bráchy, kterej by pro něj udělal všechno, nemá cenu bavit. Začal na mě naléhat, že to tak nemyslel, a že mě má moc rád. Jestli by jsme si spolu nepustili ,, Živí Mrtví ,,.
Řek jsem, mu , že mu prvně pustím něco. Pustil jsem mu klasiku. Vivaldiho. Moc ho to nebavilo , byl moc nesoustředěnej. Posadil jsem ho na židli, zavázal oči. A nakázal ať poslouchá každej ton. Ať na nic nemyslí, jen na tu skladbu.
Jestli ho to nějak dostalo to nevím, ale slyšel jsem ho jak si pak něco podobnýho jako je Vivaldi hledá.

Bere moc lidí, až moc za vzor, trochu mě to děsí. Je moc . Nemám správné slovo.
Když mu T. řekne ať poslouchá to, tak to poslouchá ale když mě vidí číst nějakou knížku, chce jí pak půjčit a snaží se jí číst, chodí na stejné stránky, tedy snaží se,aby chodil na všechny, ou to né, i hudbu co mám v mobilu , má on. Chvílema mě to sere, někdy je to ale super, bejt vzor.. ale pak si říkám dělám moc chyb nechci , aby to udělal i on. Komplikované. Mám svýho bráchu moc rád, ale bohužel nevím, jak ho mám zachránit,
Tím, že bude dělat až moc co ostatní mu nepomůže.
Včera mi odjel se ségrou do lázňí. Chybí mi oba dva. Včera jsem s něma psal na skypu, no prvně s babičkou, hráli si.
Monika jezdila na koni, a Martin si jezdil s formulí. Pak, že se chtějí spolu koupat, to se nestalo dlouho mi příjde.
Hehe babička to vtipně okomentovala. [16.11.2012 20:16:55] Babička: právě řešíme rozdíl mezi bumbrlíkem a šulínkem.
Mi připadá vtipný.
Pak jsme se loučili. [16.11.2012 20:30:18] Babička: jo tak ahoj my se deme koupat ale babička jsi bude s tebou psát (wave) (wave) měj se hezky a pozdravuj marta monika babička a děda vás pozdravují (hug) (wave) :P ..
Ať je jim na vždy deset!
Den

Cukrkandlovej večer

16. listopadu 2012 v 19:54 | Noc |  Tak jsem použil klávesnici ...
Skrze žaluzie proniká oranžový světlo pouličních lamp. Lidé je mají rádi. V tý tmě, která by měla zůstat tmou,
se najednou objeví oranžový světýlka. Imitace sluneční záře. Lidé se bojí noci. Zřejmě právem.
Noc je Noc, sbližuje, provokuje. Je něco jako cigáro, máte pocit uvolnění a omezený svobody.

I vy máte sladký sny,sny plný lásky,objetí,polibků ale třeba i něčeho hlubšího...umění například.
V tyhle cukrkandový večery vám nikdy nejde usnout, přemýšlíte proč vlastně usínáte, kdy je ten zlom-cvak- a vy usnete.
Tohle nenávidím.
Pak si prožijete tenhle svůj roztomilej holčičí(klučičí?) sen, kterýmu, mimochodem naprosto veříte.
Veříte, že ten kluk vám ale doopravdy řekl, že jste krásná, že vás učitelka poplácala po rameni ...(prostě trošinku uznání).
A pak se vzbudíte.
Šok.
Ležíte v posteli.
Kluk je pryč, polibky jsou pryč, umění je pryč,noci ve městě a kompletní vzpomínky.
Najednou-cvak- a všechno se nám vymaže z paměti. Proč?
Evidentně to nemá v realitě žádnou hodnotu.
Nejhorší ze všeho je, ale to jak strašně vás z tohodle přeslazenýho snu bolí břicho.

Forever young.

14. listopadu 2012 v 20:26 | Den |  Tak jsem použil klávesnici ...
Určitě každý z vás zná ten pocit, když jste ve sprše a musíte jen přemýšlet.
Je jedno , jestli jsou to dobré věci a nebo špatné ale přemýšlíte.
Někdy bych nejradči nepřemýšlel, je dobře, že si neumíme číst myšlenky.
Občas bych byl sice rád, kdybych někomu přečetl ale je to tak lepší. Možná bych tu pravdu
o sobě, nebo o tom na co myslí raději nevědel.
A tak.. Jsem jednou přemýšlel nad svým životem.. Minulost byla , přítomnost je . Ale co
budoucnost? Nějak si nedokážu představit , že bych měl opustit školu, oženit se, mít děcka, vydělávat.
Je to tak kurva těžký. Co když krok, kterej zejtra udělám, udělám špatně. Co když řeknu něco a změní se celá
má budoucnost.
Minulost jsme si vybudovali sami. Přítomností žijeme a budoucnost musíme tvřoit. Přesně tak. Tvořit. Je to tak, i minulost jsme si nějak vytvořili.
Zrovna dneska, pod teplou vodou, ve sprše.. jsem přemýšlel. Velmi zavážně. Nebyl nejlepší den ,už jen kvůli tomu, že jsem nestihl hokej. (Maličkost, ale maličkosti dělají mnohé). Přemýšlel jsem, nad jednou dávnou situací, co kdybych udělal to a né to , změnila by se má budoucnost? Co by bylo teď?. Co by bylo, kdyby se narodil jenom Martin? A nebo jenom Monika? Bylo by to jinné. Jak já nesnáším , když musím přemýšlet nad tím, co kdyby ale ono mne to pořád láká na to myslet. Ovlivňuje to moji budoucnost, říkám si , když udělám to dle, za pár let si třeba řeknu, že kdybych to udělal tak to , bylo by to mnohem lepší. Když nad tím, takhle v tý sprše přemýšlím, jsem bezmocnej ale pak výjdu .. A starosti, zůstanou v tý sprše je to tak.. bezmocně fascinující.

Dnes bych chtěl, abych navždy zůstal mlád. Ale myslím, že se to dá, znám mnoho chlápků , co snad nikdy nedospějou..
I vy určitě. Stifler..

DEN. Vám přeje krásnou noc.
Forever young!
Forever wild
Forever happy.
Forever free.

Moje.

12. listopadu 2012 v 19:49 | Den |  Tak jsem použil klávesnici ...
Moje osobnost. Moje rodina. Moje postel. Moje první rande. Moje malá sestřička. Moje sestry. Můj bratr. Můj auťák Billy Joe Ash Guard Muhammad Elton Louis. Moje první cesta do Ameriky. Moje druhá cesta do Anglie. Můj sen. Můj mokrý sen.Moje osobnost. Moje laskavost. Moje druhá postel. Můj první pokoj. Můj druhý pokoj. Můj dobrodružný život. Můj život Supermana, kterým jsem nikdy nebyl.
Nejsme nějaká obrovitásnká rodina. Nemám šestnáct sester a sedm bratrů ale zase nejsem jedináček. Mám tři sestry a bratra.
Bohužel na mě vyšlo být nejstarší, musím je občas hlídat, učit je jak to v životě chodí, mlátit je a tak dále.. Mé sestry Lucie a Radka mají velké ego, obě dvě si stojí vždy za svým názorem, obě dvě dokážou být nepříjemné, obě dvě dokážou pobavit a taky se chovat jako největší krávy. Už jsem zažil mnoho bitek mezi něma. Někdy by podle mého názoru bylo nejlepší.. je zabít.
Martin a Monika, dvojvaječnnnnná roztomilá stvoření. Dvojčata. Oba dva největší vychrtlíci z naší rodiny. Oba dva dokáží velmi krásně a hlasitě řvát. Jelikož jsou nejmladší je většinou vždy všechno po nich..
máma: Děcka kam byste jeli na dovču?
já: španělsko
Lucie: Amerika
Radka: Anglie
Monika s Martinem: k moři
A kam jsme jeli?
K moři do nějakýho debilního chorvatska.
Ale nemilovat je? To se nedá.

Rudá rtěnka, rudý růže ?

5. listopadu 2012 v 20:22 | Noc |  Tak jsem použil klávesnici ...
Mám radost . Bylo vás tu už 600, což je vážně super ! Děkujeme moc (Dne ,dne,dne štveš mně ,napiš taky něco ty, pse ! )
Četla jsem,že tohle je především povídkový blog,hm asi jo,mám na vás otázku co byste tady rádi četli ?

Pletky

2. listopadu 2012 v 16:09 | Noc |  Tak jsem použil klávesnici ...
Achjo ... (tenhle týden snad po stopadesátišedesátičtyřmilionté) NIKDO neodepsal na 2.díl Příběhu na pokračování ... prostě NIKDO . Uf ,sakra ,něco dělám blbě ... je to v reklamě ? Že lidi neví o našem blogu ? V stylu jak píšu ? nebo se vám prostě nechce ... říkala jsem si : "Nenajde se nikdo kdo by byl tak odvážnej/smělej/nápaditej a rozvinul moje nápady ? Vždyt na začátku sme měli maximálně snad 30 komentářů . Nenene ,tohle je zbytečný .To so píšu jsou jen zatracený kecy ;prostě mi napište do kometářů proč nepíšete do komentářů ( zbytečně moc "proč" a hele ,trošku se to odporuje) . Stejně jsem chtěla psát o nečem jiném ... tak hurá do toho a rozklikněte si celý článek ! Díky !