Březen 2013

Vypsaná klávesnice

15. března 2013 v 22:24 | Mag |  Tak jsem použil klávesnici ...
To když: se dva lidi milujou ale ani jeden nedokáže udělat další krok, je hrozný když nevíte jak to vlastně je, to když je na vás jednou hnusnej a vy ho nenávídte a pak je na vás tak milej , že byste ho zulíbaly. To když řekně něco co vás pěkne zmate, to když o vás mluví za váma, aby jste slyšeli co říká ,, ta Lucka ale je hrozný nemehlo , co?'' .. To když vás chytne za ruku a hned ucukne. To když vás políbí na rty a pak se k vám chová nádherně, ale pak mu asi dojde, že k vám něco cítí a začně se odtahovat, to když žářlí, to když se spíte s nejlepším přítelem , to když stojíte na lavičce koukáte na něj dolů a říkáte si ,, co to kurva se mnou je?'' To když kouříte, a vycházím vás z úst krásnej kouř, to když jste pořád se samýma klukama a už se neumíte chovat před holkama, to když zavoláte holce se , kterou jste se nikdy moc nebavili a ona vám řekne, že jste jedinej kdo se o ní zajímá, to když zjistíte, že holky jsou vlastně fajn. To , že i kluci mají své dny na facku.
Nechci používat dvojsloví ,,miluju tě'' ale musím, říkám to matce, otci, bratrovi, miluji je. Nebojím se jim to říct, vím, že řeknou my tebe taky. Chtěla bych přijít za K. , říct mu ,,hej ty, nikdy jsem nebyla na vztahy, ani ty ne, vždycky to bylo mezi náma jiný, než mezi jinýma, mezi náma je něco velkýho, obrovský přátelství , blázním s tebou, nervuju se s tebou, směju, milu..milionkrát jsem ti řekla, že tě mám ráda, milionkrát jsem ti to dokázala.. Ale řekla bych, že vypadl jeden kousek z mýho příběhu..mám tě ráda víc než jsem si myslela, to, že na tebe myslím pořád, na to co jsme zažili, doprdele Kubo to není normální, já tě miluju..'' Chtěla bych mít sílu, odvázat se a říct ti to. Tadle stránka je jediný tajemství co jsem ti neřekla, a taky jsem tě nenechala přečíst ty papíry ale bylo by divný, kdybys četl pořád .. Kuba, Kuba, Kuba, Kuba, Kuba je dokonalej muž, asi jsem se do něj zamilovala, och papíre pomož mi. Teď bych chtěla, abys sis to přečetl a řekl mi znova, že jsem jedinečnej člověk v tom negativním smyslu.
Už chápu jak si to myslel, protože to jak ses dnes ke mě choval, není normální, to bylo krásný. Možná sám nevíš co chceš, a možná ani vlastně já nejsem to co chceš, možná by to ani mezi náma neklapalo, přeci jsme přátelé a máme mezi sebou takové neuvěřitelné vzpomínky. Mám s tebou ty nejkrásnější chvíle ale i ty nejhorší...Kdykoliv se podívám na svou postel, vidím jak si tam ležel, pak si vzpomenu na tu lavičku , jak jsme tě tam obrali.. s Danem, Vojtou a Enkejem.. pak si vzpomenu na posilku, pak na to jak jsme byli v tescu, u tesca, kousek od tvýho baráku v neděli asi kolem osmý. Pak na silvestra, na vánoce, na čajku.. na city.. na bitky, modřiny, smích.Jak jsme byli u tebe.U mě zase.. Pak na ty tvoje trapasy, heh. Budu se smát.. Prcání forever, čajka forever. Vzpomínky, to jediný co tě nikdy neopustí.. Vždycky to tam bude. Do hajzlu.

Jmenuju se Lucka, Áhoj. Přeju krásnou noc.

Ty Já Nebe

14. března 2013 v 21:40 | Noc
Asi se rozpuknu. Vyklube se ze mě takovej hnusnej plod v krásný skořápce. Nejsem schopná odevzdat slohovku, ale vůbec mi to nevadí. Dneska jsme šli zase spolu. On kouřil a smáli jsme se společný kamarádce, pak jsem mu stoupala na špičky a on naschvál říkal, že ho to nebolí. Což je asi jedinej cit/pocit co dokáže vyjádřit. To mě tak strašně sere a nejradši bych mu naliskala. Ale to stejně dělám. Jsem zlá. Už to tak bude.
Taky mi dneska poslal papírek s nápisem "ty nový vlasy ti moc sluší:)"
Myslel tím moji včera ostříhanou ofinu manikúrníma nůžkama. Stříhám si vlasy výhradně sama a nikdy jsem toho nelitovala tak, jako u kadeřníka.
Ale z dneška bylo stejně nejkrásnější odpoledne. Chodím na doučování k jednomu pánovi, před půl rokem měl mrtvičku a přišel o nohu. Skoro jsem zapomněla, jak je na mě hodnej. Říká mi maruško a děvenko a ať se taky, proboha soustředím! Ptal se mě, proč jsem přišla pozdě, jetsli jsem spala nebo randila. Shodli jsme se na tom, že jsem jedla. Zítra tam jdu zase.
Ta ofina mi pořád leze do očí.
Do toho kluka nejsem ani moc zamilovaná.

Miluju tě LV. Uvidíme se, budeme chodit na divný filmy do kina a kupovat si sušený ovoce, jak tenkrát v Jihlavě.
Mám pro tebe tu věc, ale to ty víš.

i need hug, dear

5. března 2013 v 20:38 | Mag |  Tak jsem použil klávesnici ...
Je smutné .. spousta věcí. Například , když musíte celý týden ležet v nemocnci, v městě, kde nežijete. S dívkou, které je sedm a pláče, protože se jí stýská, ví nevíte co dělat, utěšit nejde a její vzlyky neustávájí , stále do mých uších proplouvají.. je to depresivní, rád pomáhate a najednou nevíte co dělat, v břiše máte zapojený stroj, aby jste jak mi tu stále říkají, přežil. Je smutné vidět své neoholené nohy, šahat na mastnou hlavu.. vidět venku slunko, cítit to teplo, které tam je .. zrovna tam ted není, venku je tma a asi i zima, spoustu lidí tam venku umrzá, mají strach , aby je nikdo nepřepadl, bojí se ale taky je tam spousta lidí, kteří jdou z romantické večeře, baví se a jsou štastní, nemají žádné starosti. Zase ssamé vzlyky, kéž bych ji mohla pomoci.. Odešla, jsem tu sama v pokoji , v měste , kde nežiji. Cítím se hrozně ale zároven i fajn. Dnes jsem mohla jít ven, procházela se Prahou, pak mě moje velké štěstí, moje láska, opora.. dobře. přítele nemám, můj táta kteřý přijel z daleka , aby viděl svoji dceru, vzal na ping pong. Do restaurace, do parku, vlezli jsme do baráku, opuštěného , nejsme zloději. Lehké vypsání, ale pomohlo. Cítím se jak růže mezi tulipány. Jsem mezi spousty květin ale sama... Přeji krásnou noc. Mag