nesnáším.

10. května 2013 v 20:56 | Mag |  Tak jsem použil klávesnici ...
Nesnáším vážně todle období, chvíli je všechno tak skvělý a pak zase není, proč to vše nemůže bejt v jedný zasraný rovině, člověk by se cítil fajn, byl by spokojenej, vyrovnanej a vše by bylo OKAY! Takhle se mám jeden den jak princeznička(v pohádkách ,ve skutečnosti se maj určitě taky blbě) , druhej den se mám jako po havárii letadla. Všechno se sere, stávaj se nehody, všechno je hnusný a zlý .. a pak zase jsou všichni fajn, všichni se milujem, děláme sex, líbeme se, děláme si radost navzájem a je to úžasný. . Svým způsobem milujem náš život, ale zároveň nás nudí, děláme furt to samý .. škola, práce, do kauflandu.. procházka, pokec, nějaká akce..
Taky nesnáším občas svý chování, přečetla jsem si milion knih jak se správně chovat, aby byl člověk spokojenej, jak nečeho dosáhnout, jak nechat toho jak začít žít zdravě a aktivně sportovat, ale hovno z toho dělám, kde mám kurva tu vůli? Taky vždycky vidím nějakej film , kde někdo o někoho příjde ale stejně se nepoučím, stejně si nevážím každičký minuty co mám, stejně jsem někdy hnusná na mámu,tátu, bráchu a tak dále, a mrzí mě to a ani nevíte jak, dala bych si facku , nakopala do zadku, zmlátila páskem, aby mi to došlo ale.. zkoušeli jste někdy sami sebe mlátit? Místo toho, aby jste si uvědomili svých chyb, se začnete smát, že jste vlastně kretén, kterej se mlátí.
Nesnáším když se cítím bezmocná.
Nesnáším když se cítím , že jsem lepší než někdo jinej.. připadám si pak hrozně namyšlená.
Nesnáším když to tak vezmu spoustu věcí, ale většinou jsou to jakože takový ty náladičky lidí , mě samotný, pak změny. Jako jeden den je vše OKAY, druhej den umíráme zlem. Víte co.
Och Miluju psaní, je to tak dobré, pomahá to se cítít lépe.
Bye
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vendy Vendy | Web | 12. května 2013 v 21:28 | Reagovat

To je moc dobrá úvaha. Vlastně jsi zhodnotila veškerý lidský snažení. Pachtíme se za tím, být lepší (někteří), něco dokázat (někteří), užívat si (skoro všichni).
Zaujalo mě to o knihách, co mají v sobě návody, jak se chovat. Tady se totiž těžce sráží teorie a praxe. Teorie je totiž modelová, v praxi narazíš na různé lidi a různé reakce a nedá se naučit jeden model chování, který platí na všechny situace. Takže tyhle knihy o tom, jak se správěn chovat a jak správně myslet, jsou dobré asi jako zábava. A možná si z nich něco málo odnesem, tak 1%...
Jsi plná paradoxů. Když máš pocit, že jsi v něčem lepší než jiní, máš zároveň výčitky, že jsi namyšlená... to je zajímavý střet.
Člověk je někdy komplikovaný, až se mu to samotnému nelíbí...
Ale díky tomu vznikne bezvadný článek.

2 es ef es ef | Web | 18. května 2013 v 15:24 | Reagovat

souhlas, já si občas připadám úplně stejně.

3 Ten Na Okraji Ten Na Okraji | E-mail | Web | 9. června 2013 v 23:37 | Reagovat

V tomdle s tebou přesně souhlasím.. :)

4 Kristína Kristína | Web | 7. srpna 2013 v 22:30 | Reagovat

Väčšinou to býva tak, že sa poučíme až keď sa niečo vážne posere. Je to jednoducho v nás. Mám úplne rovnaký problém, hlúpu slabú vôľu. Pol prázdnin fuč, tešila som sa na ne a mám iba depku. :-) Je dobré, že aspoň píšeš. Písanie vážne pomáha.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama