Srpen 2013

Spadla mi lžička, čoveče

27. srpna 2013 v 12:19 | Lucie |  (Vz)kazy světu
Každej den mám na svět jinej pohled, hrozně mě to sere, že si každej den nestojím na svět za stejným názorem, ale jsem dívka v debilním věku, každou minutu mi hlavou skáčou myšlenky , co mi skakáli včera, ale beru je jinak, jako kdybych nad nima nikdy nepřemýšlela , najednou z nudnýho téma co jsem, včera nechtěla řešit se vyklubalo vcelku zajímavé téma, které chci probírat i s někým jiným než sama se sebou,vypadá to , že jsem blázen? asi jsem, směju se sama, povídám si sama sebou, jo , vymýšlím různý plány, jak budu mít hotel a bude úspěšněj, jak budu pomáhat děckám v děcáku, jak je zachráním , jak mě budou milovat a budou mi třeba říkat moje velká máma, já ti nevím, je normální v 15ti přemýšlet takhle? neměla bych myslet na to jak sbalím tamhle Honzu a budeme mít spolu pět dětí? dobře , nad tím jsem taky přemejšlela, nejsem vlastně tak dokonalá jak o sobě píšu, vlastně o sobě nepšíu , že jsem dokonalá< , nejsem, nikdo není, dokonalost neexistuje, každej jsme super, fajn, originální ale to z nás nedělá dokonalost, pardon za upřímnost.
Je super , že si tvoříme naše životy, jsem za to ráda, můj život je suprovej, sice se mám někdy na prdel ale jsem vděčná každýmu dni, že dejchám. Je to super, zažila jsem tak skvělý prázdniny, jsem hrozně štastná, ikdyž se nedějou nejlepší věci.. nesmíme se ale tak zabírat vším, musíme pomáhat a ne jen si říkát, chudák Mája, ale musíme proste za ní přijít ne? a pomoct jí, kecy jsou totiž občas na hovno, jako dokážou změnit myšlení ale největší umění je čin.
Přeju krásnej zbytek prázdnin.

dává vám to smysl? ne , aha, mě jo.

27. srpna 2013 v 12:10 | Lucie |  Tak jsem použil klávesnici ...
nevím co se stalo, nevím co jsem posrala, nevím co kdo jiný posral , jen vím, že je to jiný, ale vážně se to tak posralo? Však to není tak hrozný.
Touha po pozornosti, udělat pro to vše, dokonce tak moc, že vás pošlou do vězení..
Tydle dva měsíce jsem myslela, že strávím sama, budu relaxovat, nic nedělat, číst si , dobře něco dělat jo, budu cvičit , abych do nové školy něco zhubla, abych vypadala líp, ale místo této zábavy jsem zažila doprdele, já toho zažila, toik krásnejch vzpomínek, tolik věcí, který mi otevřeli oči, nevím na jak dlouho, ale momentálně chápu svou situaci , svůj život a vím co, kde jsou mé cíle, nejradši bych se k nim teď rozběhla, ale něco z mé staré Lucie ve mě zůstalo, pochybnosti, že je to správné.
Z vcelku krásné 15ti lelé dívky, se stala úplně nevyspělá, pošahaně vypadající holka, život mi dal další šanci žít můj život, děkuju, děkuju ale kde mám začít? mám teď spoustu otázek, spoustek úkolů co musím udělat, ale sakra chtěla jsem jít ke svému cíli, chtěla jsem něco dokázat a teď mi dáváš novou šanci a začít od znova? když už tolik věcí jsem měla načnutých ..Takže znova jo, dobře kde začnu ale..začala jsem u kadeřnice. páni, měla jsem docela krásně dlouhý vlasy, vlastně poprvý za život jsem je měla dlouhý, a teď jsem šla ke kadeřnici , přeci první krok k nové šanci, posrala to, vypadám mladší než jsem vypadala dřív, vypadám hrozně střeleně, vím,že jsem střelená ale nechtěla jsem, aby to lidi viděli hned na první pohledm, chtěla jsem, aby moji povahu poznali po nějakém srazu, potom , až by mě někam pozvali a udělali si obrázek až potom, krásná holka co je střelená, to je můj sen, ale teď vypadá střeleně je střelená?
dobře, mám se dobře, ale todle mi vrtá hlavou, taková malá zbytečnost, mezi mýma důležitejšíma tématama.
Takže mí cíle vážení, vážně se chci porádně soustředit na učivo, není to nejdůležitěší věc ze všech ale je důležitá. Další věc, více sportu.. mnohem více sportu..
dobře, vím, že to nejsou nejdokonalejší cíle
měla jsem cíle jako dobít svět, objevit Emariku(hahaha) ale to byla stará Lucie, teď jsi dostala šanci, tak po takovejch zkušenost, po takovým životě cos měla, ho ted změn, přeju ti štěstí, moje druhá Půlko.